Zakládání vyrubaných prostor

Na základku se používá především důlní hlušiny, výpěrků z prádel a kamene z odvalů, dále štěrku, písku, kotelní a hutní strusky. Hlušina z uhelných dolů nesmí mít více než 25% hořlavých látek, které by se po zakládce vznítit. Zrnitost základkového materiálu je třeba upravit tak, aby se základková výplň stlačila, co nejméně tzn., aby výchozí pórovitost byla co nejmenší.

K zakládání vyrubaných prostor vedou tyto důvody:

• značně zmírňuje účinky vlivů dobývání na povrch. Proto se dobývání se základkou provádí zejména pod průmyslovými a veřejnými objekty, komunikacemi, vodními toky apod.
• má příznivý vliv na větrání a bezpečnost dolu. Nevznikají ztráty a nekontrolovatelné průtahy větrů, které by mohly vést k samovznícení uhlí.
• příznivě ovlivňuje regulování tlaku v porubech. Tlak na uhelný pilíř je pravidelnější, strop se udržuje celistvější. Udržování chodeb je snadnější a méně nákladné než při dobývání na zával.
• umožňuje bezpečné dobývání velmi mocné sloje v lávkách.
• základka prováděná důlní hlušinou značně omezí její dopravu na povrch a na odvaly.

                                                 ODVAL