Komorování

Starší způsob dobývání, který je stále využíván v USA.
Při této dobývací metodě se uhlí dobývá v komorách. Komora je větší porubní prostor, který je čtvercového nebo obdélníkového půdorysu. Ve slojích 4 až 5 m mocných (černé uhlí) se vedle sebe razí širší důlní díla v celé mocnosti sloje. Mezi komorami se ponechávají pilíře uhlí, které komoru chrání při dobývání proti předčasnému zavalení. Tyto pilíře tam buď zůstanou a pak se tlakem rozdrtí a zavalí spolu s vyrubanou komorou, nebo se po vyrubání komory ztenčují, anebo se dobývají částečně nebo plně zpětným postupem. Tím se ale snižuje výrubnost sloje. Komory jsou rozmístěny pravidelně a dobývají se v určitém pořadí. Zpravidla se dobývá na zával, méně už se základkou.

Nedostatky dobývací metody komorování jsou:

• malá výrubnost (40 – 60%)
• špatné bezpečnostní podmínky práce, protože se pracuje pod nezajištěným stropem v komorách vysokých 6 až 7 i více metrů
• malá koncentrace těžby
• pouze jeden východ z komory
• zhoršené klimatické poměry ve vysokých porubech
• nízký stupeň mechanizace